Burmester 113

2018 05 31 TST Burmester 113 1

Německý Burmester je synonymem pro luxusní a také řekněme ne zrovna levnou elektroniku - když už si ale pánové z Berlína nechají za něco zaplatit, stojí to za to, protože Dieter Burmester nebyl jen výjimečný obchodník a dobrý kytarista, ale opravdu věděl i to, co by high-end měl splňovat. Nejdostupnější cestou, jak se ponořit do světa této trochu svébytné značky (kdo jiný by si dovolil ta zrcadlově vyleštěná čela přístrojů a podobné vizuální libůstky, že?) je poněkud nenápadný převodník s typovým označením 113.

Model Burmester 113 není nikterak žhavá novinka, ale v Berlíně jsou v tempu inovací poměrně konzervativní. Sto třináctka tak slaví beze změny již šestý rok v produkci a zdá se, že ještě nějakou chvíli na světě pobude.

Ale vezměme to od začátku - 113 je rozhodně nejmenším produktem značky, který si můžete koupit. Tento D/A převodník je sice poměrně nabitý možnostmi, ale zůstává až překvapivě nenápadný. Svými rozměry se moc neliší od běžné knihy - s šířkou 20 cm, hloubkou 16,5 cm a výškou pouhých 6 cm (tedy bez čnící anténky vzadu) je to prostě drobeček. Ne tak už hmotností 1,5 kg, ale ta hodně souvisí s tradiční firemní "neprůstřelnou" konstrukcí. Tolik kovu na tak malém prostoru je potěchou pro hmat i zrak.

2018 05 31 TST Burmester 113 2

Na čelním obdélníku s tradičně opravdu skvostným zpracováním najdete hotovou změť diod a tlačítek. Tedy tlačítek je jen šest a z toho jedno je celkem jednoduše spínací, ale ostatní už tak jednoduchá nejdou. Tři lesklé čudlíky v levé části řeší přepnutí na optiku / koax, USB s vysokým / běžným rozlišením (vysoké rozlišení si užijete výhradně na zařízeních Apple, Burmester totiž nemá vlastní ovladače a tím omezuje na Windows rozlišení na 24 bit / 96 kHz) a třetí tlačítko přepíná režim Bluetooth (a rozsvítí přitom jasně modře tu až příliš velkou ikonu zubu) mezi SBC Low / High a aptX.

Přímo uprostřed je pak přijímač pokynů dálkového ovládání, pravá část je vyhrazena "provozním" nastavením. Jedno z tlačítek je spínací, další otáčí celkovou fázi na výstupu (jen ve dvou polohách 0 - 180 stupňů), třetí volí formu upsampllingu mezi 48, 96 a 192 kHz.

2018 05 31 TST Burmester 113 3

Otočíte-li k sobě nádherně opracovaný hliníkový kvádr zadní stranou, objevíte stěnu do posledního kousku zaplněnou. Přes malé rozměry se sem vtěsnal i klasický napájecí konektor s kolébkovým vypínačem, sekce digitálních vstupů zahrnuje Bluetooth anténku, koaxiální a optický vstup, vše doplněné o USB pro spojení s PC. Převodník má i digitální výstupy - jak optiku, tak koax, byť těžko říci proč přesně. Plnou třetinu zadní strany si nárokují analogové výstupy - jsou tu totiž jak v podobě klasických cinchů, tak v podobě symetrických XLR konektorů.

Výrobce říká, že co je uvnitř 113, to vychází do velké míry z převodníků použitých v přehrávačích 069, 089 a 061, což by rozhodně byla vynikající zpráva. Znamená to mimo jiné i to, že vnitřní konstrukce je plně symetrická, podporuje na všech vstupech signál (s možností upsampling) až na 24 bit / 192 kHz a má kupříkladu signálovou cestu bez vazebních kondenzátorů.

2018 05 31 TST Burmester 113 4

Poctivá konstrukce znamená i to, že galvanické vstupy (USB a koax) mají izolaci transformátorem pro potlačení možnosti vzniku nežádoucího rušení či zemních smyček. USB vstup je pak asynchronní, využívá vnitřní hodiny převodníku a to vždy s taktem na bázi frekvence 48 kHz. Zbytek technických detailů, to je tak trochu firemní tajné koření.

Převodník Burmester se v redakci ohřál poměrně dost dlouho, vlastně déle než půl roku a proto jsme měli možnost ho vyzkoušet s celkem velkým počtem sestav. Primárně nicméně hrál s Normou Revo IPA-140, s Naim Nait XS / FlatCap XS / NAP 250 či Cambridge CXA80, zkoušeli jsme ho proti OPPO UDP-205, ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo Chord Mojo a Apogee Groove, zkoušeli jsme ale i Moon 780D, Teac NT-503 nebo Lindemann musicbook:25 DSD. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Xavian Premio nebo Fischer&Fischer SN-70, ale vlastně i mnoho dalších. Používali jsem USB kabel Cardas Clear HS. Více o sestavách, kabelech a napájení v pravém sloupci -->.

2018 05 31 TST Burmester 113 5

Možná máte pochyby, zda je takhle malý komponent hodný značky Burmester, ale zdá se, že pánové v Berlíně si dávají na své pověsti záležet a opravdu to JE Burmester. Když se rozezní výraznější basová linka v "The Hunter Gets Captured by the Game" od Massive Attack ("Batman Forever" | 1995 | Atlantic | 7567-82759-2), cítíte tu samozřejmou jistotu, tu pevnost, kontrolu, autoritu, tu tuhost a klidnou sebejistotu, s níž převodník definuje tón za tónem a s níž solidně šťavnatý bas pulzuje. Najednou máte jasno, proč tahle malá krabička stojí to co stojí. Do každé ze sestav vnesl maličký převodník jistotu, důraz a spořádanost do sebesložitějšího basového základu.

Hlas Diany Krall ve "Walk on by" ("Quiet Nights" | 2009 | Verve | 0602517981256) si udržel svou jemnou zasněnost a přesto zněl s nadhledem, převodník hraje nesmírně čistě a s nenuceností nabízí excelentní rozlišení, perfektně ohraničený vokál, který ovšem bezešvě zapadá do hudebního celku s relaxovaností a velmi dospělou samozřejmostí. Vnímáte přirozený objem vokálu, jeho plnost a tělesnost.

Ani nejvyšší frekvence nejsou jiné, Burmester se neodchyluje od precizní spořádanosti při zachování přirozeného vyznění tonality. Činel v "Indigo Dreamscapes" DeJohnetta, Methenyho, Hancocka a Hollanda ("Parallel Realities Live..." | 1993 | Jazz Door | JD1251/52) byl lehký, parádně prokreslený, jasný a velmi znělý, nespoutaný a svižný. I jednotlivá cinknutí jsou samozřejmě oddělená, dozvuk každého se rozplývá až do ticha a jeho linku můžete snadno slyšet, převodník hraje bez napětí a nutkavosti, hudba tam prostě je.

2018 05 31 TST Burmester 113 6

S přehledem si Burmester 113 poradil i s dynamikou kotlů ve Straussově "Radeckého pochodu" ("Dynamic Experience Classics Vol. 1" | 2014 | STS Digital | STS6111139), rány mají razanci, výbušnost a hudba má grády, aniž by ztratila svůj nonšalantní nadhled. Tam kde má energie být, tam je a to bez upjatosti, techničnosti nebo nějakého tlaku, Burmester všude vnáší klid, nadhled a jakýsi špatně definovatelný pocit rezervy. 113ka splňuje nároky bezmála stotisícové kategorie, nároky vzbuzené jménem výrobce a je s ohledem na velikost až stěží uvěřitelná.

Ani v detailnosti si převodník nezadá s velikostí dospělými stroji. Ve zpěvu Benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos v "Puer natus est nobis" ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725) je řád, převodník se nesnaží malé detaily v pozadí jakkoliv zdůrazňovat a přesto si k vám cestu najdou; vnímáte tu samozřejmou organizaci, vnímáte oddělení jednotlivých vokálů, všechno působí přirozeně a nekomplikovaně, velmi samozřejmě. Zejména ten vjem lehoučkých, tichých dozvuků chrámového prostoru nebo ta snadno, s níž je prakticky jeden každý zpěvák ohraničený a jeho hlas čitelný, to je high end jak má být.

2018 05 31 TST Burmester 113 7

Díky precizní artikulaci, celkově excelentní čistotě a přesnosti a také díky působivému vnitřnímu souladu všech prvků a vrstev je zvuk Burmester 113 skutečně skvěle čitelný a také v podání prostoru funguje malý převodníček na výbornou - pusťte si "Flamingo" Charlieho Minguse ("Tijuana Moods" | 2000 | BMG France | 74321749992) a prostě se jen kochejte tím, s jakým klidem a dospělostí Burmester artikuluje jeden každý tón, jak nenásilně zasazuje každý nástroj na jeho místo, jak sebejistě odděluje jednotlivé linky a jak to všechno krásně funguje jako homogenní celek v pravolevém i předozadním prostoru a to tak precizně a přesně, že mizí dojem z techniky a zůstává autenticita.

Slyšeli-li jste někdy, že "německé značky jsou ostré", tak ať to vymyslel kdo chtěl, Burmester mu tezi naboural. Ani místy poněkud řízněji zaznamenaná (či spíše následně zpracovaná) "The Queen and the Soldier" od Suzanne Vega ("Tried and True - The Best of" | 1998 | A&M | 540 945-2) není nepříjemná, Burmester do každé sestavy vnesl lepší čitelnost při nižších úrovních a naopak čistší, jemnější přednes při běžných a vyšších hlasitostech, navíc jako kdyby vnesl do hudby větší naléhavost, jako kdyby všechno bylo blíž k vám, jak se tak okřídleně říká.

2018 05 31 TST Burmester 113 8

Vzato kolem a kolem, čistě zvukovým podáním je Burmester 113 high end hodný legendy svého výrobce jako každý jiný. Tedy rozhodně ne levný, ale plnící velmi sebevědomě to, co high-end plnit má, tedy nabídnout fantastický zvuk a intenzivní požitek z hudby. Stejně tak je 113ka hodná své ceny fyzickým zpracováním - kompaktní blok působí, že přežije i soudný den a rozhodně to není chrastítko s pětiletou životností. No a ani výbavou není Burmester 113 nehodný své cenovky - je tu vše co můžete potřebovat, byť z dnešního pohledu je možná až příliš velký důraz kladený na Bluetooth rozhraní. Jedinou reálnou slabinou , byť možná poměrně odpovídající době vývoje přístroje, kdy bylo těžké odhadnout tempo dalšího vývoje digitálního světa, tak je absence vyšších rozlišení při spojení s PC (což nemusíte řešit, máte-li Apple) a hlavně podpora stále populárnějších, byť stále maličko okrajových formátů DSD a MQA. Pokud ale "přežijete" limit 24 bit / 96 kHz (a že to není zase tak těžké), je kompaktní Burmester 113 prostě excelentní digitálně-analogový převodník.

Kč 79 900,-

FOTOGALERIE